Hlasujte na ios.userecho.com

Na adrese ios.userecho.com můžete hlasovat, které funkčnosti vám nejvíce chybí v iOS. Vyberte si z některé z existujících funkčností nebo vytvořte novou.

Třeba výsledky budou někoho v Apple zajímat :-)

(Ne)výhody aplikačních dat v iOS

Pro nového uživatele iOS zařízení, kterým jsem se stal před časem i já, může být největším překvapením zcela odlišný přístup ke správě dat/souborů (pro jednoduchost budu mluvit o dokumentech) v operačním systému. Pro začátečníky či laiky to bude pravděpodobně jedna z největších změn.

Apple na rozdíl od Microsoft Windows nebo Google Android opouští zažitý a časem ověřený systém adresářových složek, jejichž strukturu si více či méně spravuje uživatel sám.

Je to další projev pověstné Jobsovy paranoie o uzavřeném a zcela kontrolovaném systému?

Nevím. Předpokládám, že každé opatření má nějaký důvod a každá jeho aplikace má své výhody i nevýhody. V čem se tedy správa dat v iOS tak zásadně liší?

iOS pracuje s daty striktně na aplikační úrovni. Neexistuje nějaké centrální úložiště, do kterého své dokumenty uložíte a z různých aplikací je otevíráte a na stejné místo ukládáte. Neexistuje tedy něco jako "Mé dokumenty" ve Windows nebo Android. V iOS jsou dokumenty uloženy vždy přímo v aplikaci. Tak to alespoň vnímá uživatel. Ve skutečnosti se data ukládají do podsložky dané aplikace, ale to uživatel běžnými prostředky nikdy nezjistí. Adresářovou strukturu operačního systému lze zobrazit přímo v iOS pomocí speciálních aplikací (např. iStorage). Zde pozor! Při nevhodném použití můžete narušit integritu celého systému!

Někteří pokročilí uživatelé zcela jistě vyjádří názor, že i na iOS existují aplikace kategorie "Cloud Storage" (Dropbox, Skydrive, apod.) nebo "Local Storage" (např. Phone Drive nebo iStorage), ve kterých můžete mít uložená data a zároveň je můžete zobrazovat v různých aplikacích.

iOS funkce "Open in..." neotvírá, ale kopíruje!

U "storage" aplikací se nejedná v pravém slova smyslu o systémovou správu dokumentů, ale pouze o pokus obejít specifické vlastnosti iOS. Všechny tyto aplikace opět ukládají dokumenty do vlastních složek a jediným rozdílem je to, že umožňují soubory kopírovat, přejmenovávat, třídit do složek a především otevřít v jiných aplikacích přes iOS rozhraní "Open in...".

Výraz otevřít v ... je však zavádějící, protože se nejedená o otevření dokumentu v jiné aplikaci, ale o kopii dokumentu do složky jiné aplikace, čímž se vytvoří duplikát dokumentu a ten bude nadále existovat na dvou různých místech. Nevýhody tohoto procesu si ukážeme na následujícím příkladu.

Zadání: Z internetu stáhneme ZIP dokument, který bude obsahovat 2 dokumenty (krátké video ve formátu AVI a textový popis videa ve formátu TXT). Video chceme nakopírovat na lokální DLNA server, ze kterého bude následně přehráváno v multimediálním přehrávači (např. AcePlayer), textový dokument potřebujeme upravit přímo v iOS v textovém editoru (např. iA Writer), přidat k němu fotku z galerie (PNG), oba soubory zabalit a odeslat emailem.

Uznávám, že příklad je účelově vytvořen, ale ukáže nám, v čem tkví hlavní problém aplikačních dat.

Popis požadovaných kroků:

1. Stažení ZIP souboru
2. Rozbalení ZIP souboru
3. Přenos souboru AVI na lokální FTP server
4. Editace TXT souboru
5. Komprimace TXT a PNG souboru do ZIP
6. Odeslání ZIP emailem

Šest jednoduchých kroků. Jak to bude vypadat v iOS?

Minimalizujte počet přenosů mezi aplikacemi a pro centrální archivaci zvolte
NEJSCHOPNĚJŠÍ APLIKACI

Protože v iOS není mnoho opravdu univerzálních aplikací, pravděpodobně budete dělat každý krok v jiné aplikaci. Dopředu je třeba zvážit, jak budete postupovat a jaké omezení má každá aplikace, abyste minimalizovali přenosy dokumentů mezi jednotlivými aplikacemi.

Stažení souboru lze provést přímo v Safari za předpokladu, že ZIP soubor není uložen na takovém místě, ze kterého Safari soubor nedokáže stáhnout (např. většina hostovaných služeb typu Rapidshare). Pokud váš soubor je na takovém serveru, je nutné nainstalovat speciální aplikaci pro stahování, která to umí (např. iDownloader). Pro náš případ bude dostačovat Safari, protože ZIP soubor je odeslán oblíbenou službou www.uschovna.cz.

Protože se jedná o soubor ZIP, potřebujeme jej otevřít v aplikaci, která umí rozbalit ZIP soubor. V našem případě zvolíme placenou aplikaci Phone Drive, která bude zároveň fungovat jako náš CENTRÁLNÍ ARCHIV. V praxi to znamená, že v této aplikaci budou uloženy všechny soubory bez ohledu na to, o jaké soubory se jedná, neboť tato aplikace obsahuje většinu požadovaných funkčností včetně rozbalování i tvorbu ZIP souborů.

Poté, co v Safari použijeme funkci Otevřít v: "Phone Drive", bude soubor ZIP soubor uložen ve složce "Import" v této aplikaci. Nyní ZIP soubor rozbalíme. Ačkoliv je aplikace Phone Drive téměř zázračná, neumožňuje (zatím) bohužel přenos souborů přes FTP (režim klienta). Proto musíme AVI soubor nejdříve otevřít v aplikaci, která umožňuje upload přes FTP - zvolíme tedy např. aplikaci FTP Sprite.

Poté, co máme AVI soubor přesunut na lokální FTP server, otevřeme TXT soubor v aplikaci iA Writer (zde by bylo vhodné podotknout, že Phone Drive sice umí editovat textové soubory, ale v aktuální verzi poněkud zlobí grafika, takže se sem tam nezobrazí polovina stránky). V iA Writer provedeme editaci dokumentu a, kvůli pozdějšímu zabalení dokumentu do ZIP archívu, musíme TXT opět přenést soubor zpět do Phone Drive. Zde se uloží do složky Import.

Přímo v aplikaci Phone Drive přidáme fotografii z galerie fotek (použijeme funkci "Add from Library"). Oba soubory označíme a zabalíme do nového ZIP archívu a přímo z Phone Drive odešleme emailem.

Zdá se vám to složité? Bohužel překvapení ještě nekončí. Za předpokladu, že jste v průběhu příkladu žádné dokumenty ručně nemazali, bude vaše iOS zařízení obsahovat v jednotlivých aplikacích níže uvedené soubory:

Ve skutečnosti máte nyní soubor Popis.txt na 3 různých místech a Video.avi na 2 místech.

Je možné se tomuto postupu nějak vyhnout?

Samozřejmě, ale vše je na uživateli. Zaprvé musí myslet na to, že po otevření dokumentu v jiné aplikaci se soubor zkopíruje. Musí se tedy rozhodnout, zda původní soubor chce zachovat nebo smazat.

Některé aplikace (není jich bohužel mnoho) dokáží soubory automaticky synchronizovat s adresáři v aplikaci Dropbox. Aplikace Phone Drive navíc umí efektivně kopírovat a přesunovat libovolné nejen v rámci Dropbox, ale komunikuje také se službou iCloud. Protože však neexistuje jednotný přístup k dokumentům (každá aplikace s nimi nakládá jinak), bude v iOS vždy složitější udržet si přehled o dokumentech.

Phone Drive vám hodně pomůže.

Tato jednoduchá a hlavně levná aplikace má navíc několik fantastických funkčností, mezi které patří mimo jiné:

• nativní přístup k souborům v iCloud a Dropbox
• přenos dokumentů mezi vlastním úložištěm i cloud službami
• kopírování, přenos, přejmenování souborů
• vytváření, mazání a přejmenování adresářů
• vytváření a editace textových souborů (v aktuální verzi trochu zlobí)
• rozbalování ZIP archivů i vytváření nových
• prohlížeč s možností stahování souborů (nedosahuje však možností aplikace iDownloader)
• sdílení souborů prostřednictvím wifi s počítačem (FTP a HTTP) nebo klasicky přes USB
• přenos souborů mezi iOS zařízeními (WIFI nebo Bluetooth)
• přístup ke knihovně fotografií
• v neposlední řadě obsahuje přehrávač hudby a videa, čímž téměř zcela nahrazuje standardní music přehrávač synchronizovaný s iTunes

S Phone Drive sice nevyřešíte problém duplicity dat a složitosti přenosu mezi aplikacemi, ale alespoň si usnadníte život tím, že budete mít centrální úložiště dokumentů na jednom místě. S integrovaným ZIP manažerem ušetříte paměť dokumentů, které zrovna nepotřebujete prohlížet nebo editovat.

Má vlastně iOS řešení pro ukládání aplikačních dat nějaké výhody?

Z mého pohledu jich je minimum, ale přesto alespoň jednu vidím. Tou je fakt, že při smazání aplikace z iOS dojde také ke smazání všech dokumentů, které jsou v této aplikaci uložené. Na druhou stranu vytváření duplicitních dokumentů tuto výhodu z části eliminuje.

Proč (ne)použít AirPlay jako platformu pro vaše multimediální centrum zábavy?

V dnešní přetechnizované době jsme všichni bombardováni reklamou na různá zařízení pro poslouchání hudby, sledování videa a hraní her. Položte si následující otázku:

"Potřebujeme vůbec taková zařízení?

Není lepší jít do lesa na houby nebo si zahrát třeba tenis?"

Většina z vás pravděpodobně odpoví, že lepší je jít ven, případně do hospody, ale to by už nebylo o čem psát, takže vás vmanévruji do odpovědi:

"Takové zařízení sice nepotřebuji, ale přesto ho chci!" :-)))

Na úvod si řekněme, že univerzální řešení neexistuje. Vždy je něco za něco a každý uživatel má své preference (technické, uživatelské, finanční, rodinné, apod.). Protože se článek zabývá technologií AirPlay, lze očekávat, že popsané řešení bude postaveno částečně (či zcela) na technologiích společnosti Apple.

Co je to vlastně to AirPlay?

V podstatě se jedná o přenos audio a videosignálu ve vysokém rozlišení přes lokální síť do HD TV televize.

Pokud už máte něco od Apple, máte náskok!

Pokud jste již vlastníkem nějakého zařízení podporujícího technologii AirPlay, bude se vám číst tento článek radostněji, protože toho již mnoho nepotřebujete dokupovat. Pokud nemáte, nezoufejte. Existují i jiné možnosti. V podstatě každá platforma (Windows, Android, apod.) s AirPlay nějak počítá. Na každé nejdete nějakou tu aplikaci či program, které umožní více či méně funkční řešení. Samozřejmě pouze s originálním zařízením od Apple se nemusíte obávat, že by se někde něco "zadrhlo".

Je AirPlay multiplatformním standardem?

Není a je otázkou, zda k tomu někdy dojde. Důvodů může být několik, ale hlavním blokem bude pravděpodobně rivalita mezi třemi hlavními hráči - tzn. Apple, Microsoft a Google. Apple bude brát AirPlay jako svou konkurenční výhodu a ostatní budou vytvářet své vlastní normy. V podstatě jim ani nic jiného nezbývá, protože Apple je "uzavřený", což znamená, že na jeho platformě nikdo jiný nemůže s klidným svědomím nic vyvíjet.

Přestože jsem u standardizace skeptický, AirPlay má velkou šanci se standardem v oblasti přenosu obrazu a zvuku skutečně stát - je totiž jediným standardem, o kterém se dá reálně mluvit.

Jaké jsou alternativy AirPlay?

O alternativách se s ohledem na rozšíření AirPlay mluví jen velmi těžko. Společnost Intel již dříve představila technologii WiDi (Wireless Display), ale do dnešního dne se nijak zásadně neprosadila.

Sám jsem tuto technologii zpočátku používal na notebooku, ale jedná se o poměrně nestabilní řešení, které s operačním systémem příliš dobře nefunguje a často se "kousne". Smutné je, že právě pro notebooky s Windows byla WiDi technologie primárně určena.

Sestavení základní AirPlay sítě

V příkladu budu popisovat výhradně použití Apple produktů, což neznamená (viz výše), že to nejde jinak. Nejmenší možná konfigurace AirPlay vyžaduje minimálně tyto komponenty. Zkratky v závorkách budeme používat při dalším popisu.

• Funkční domácí síť (LAN) s bezdrátovým přístupem (WIFI)
• Televizi s HDMI vstupem (HDTV)
• AirPlay zařízení zajišťující streamování AV signálu (IOS)
• Apple TV (ATV)

LAN musí disponovat dostatečnou propustností. Pro běžná videa dostačuje 100Mb, ale pro FullHD video (1080p) včetně digitálního zvuku (např. DTS) je 1Gb nutností. Důležitý je i výkonný switch/router, protože datový tok je poměrně velký.

Pro WIFI prakticky platí totéž co pro LAN. V případě použití bezdrátového zařízení pro streamování AV signálu se doporučují zařízení s přenosovou rychlostí minimálně 15MB/s ideálně však 20MB.

Nyní obě AirPlay zařízení připojíme do LAN. ATV disponuje enternet zásuvkou, takže můžeme využít kabelovou síť a odlehčit tak WIFI. HDMI kabelem připojíme k HDTV. IOS samozřejmě připojíme přes WIFI.

Nechci zde popisovat jednotlivé aplikace na IOS ani funkce ATV. O to se postaraly tisíce jiných článků.

Streamování obsahu a doporučené úložiště multimédií

Streamovat z IOS do ATV lze prakticky cokoliv. Může se jednat o libovolné webové zdroje, jako je například YouTube, iVysílání ČT, placené sportovní služby či jiné stream servery. Filmy i hudbu lze samozřejmě uložit přímo do iPhone, ale zde jsme limitováni kapacitou zařízení, která není pro tento typ obsahu určena.

Multimediální obsah lze tedy uložit na jiném počítači zapojeném do LAN nebo na síťové úložiště (NAS) podporujícího DLNA.

Jako optimální řešení se jeví umístění lokálních multimediálních souborů (audio i video) na síťové úložiště typu NAS. Mluví pro to hned několik argumentů:

• Kapacita síťových úložišť je dnes obrovská - i několik TB
• Ceny takových zařízení se pohybují v řádech jednotek tisíc - většinou méně než 5 tisíc Kč
• Úspora energie - zařízení NAS mají minimální spotřebu, neboť pokud nejsou používány, přepnou se do úsporného režimu
• Dostupnost - NAS zařízení mohou běžet neustále. Není třeba nikam chodit, nějak se přihlašovat či spouštět jakékoliv aplikace

Apple TV jako jediný multimediální přehrávač?

Toto je naprosto specifické téma, které se vymyká konceptu tohoto článku, proto jej popíši pouze okrajově - zastávám totiž názor, že se jedná o slepou uličku.

ATV dokáže spouštět filmy a hudbu přímo z počítače, na kterém je nainstalovaný program iTunes. Nevýhody takového řešení však převažují nad výhodami:

• Počítač musí být celou dobu spuštěný
• Všechny filmy MUSÍ být ve formátu MP4 nebo MOV (viz následující text popisující formáty)
• Každý nový film (či hudba) musí být nejdříve naimportován do iTunes a správně označen pomocí TAGů
• Ovládání dálkovým ovladačem ATV nebude nikdy tak pohodlné jako na IOS
• Nejedná se o univerzální řešení - jsme omezeni softwarovým vybavením ATV, kde se samozřejmě nachází například YouTube či Vimeo, ale zajímavější zdroje jako jsou archivy českých televizí nám budou zapovězeny.
• Alternativou v minulosti byl tzv. JailBreak ATV, který umožnil instalování dalších programů a aplikací a také přístup k NAS, ale operační systém ATV 3. generace se zatím (listopad 2012) nepodařilo prolomit a je otázkou, zda se to vůbec podaří a za jakou to bude cenu.

Formáty videa? Univerzální je jen jeden!

Narozdíl od audia, kde nejsme téměř nijak omezeni, u videa je situace odlišná.

V jakém formátu ukládat videa? Je to jedno nebo by všechna videa měla být v nějakém konkrétním formátu? Kvůli uzavřenosti Apple se bohužel jedná prakticky o jediný formát a tím je kontejner MP4. Existuje i alternativa QuickTime, ale tento formát není tak univerzální jako MP4.

Na IOS lze přehrát jakékoliv formáty včetně DivX, xVid, AVI, WMV, či MKV apod. ale při použití formátu MP4 získáte spoustu věcí navíc a doporučuji zvážit konverzi VŠECH videí do tohoto formátu:

• MP4 je nativní formát pro všechna Apple zařízení
• ATV umí ovládat streamy (video, audio, titulky) obsažené v MP4 kontejneru
• V MP4 lze uložit (podobně jako u MKV) více zvukových stop či více titulků
• IOS zařízení při přehrávání MP4 využívají hardwarový dekodér, který poskytuje perfektní výkon a zároveň šetří baterii zařízení - v praxi lze celý večer sledovat filmy, aniž by se baterka zařízení vybila. Zde samozřejmě stojí za to podotknout, že není nic jednoduššího než k zařízení připojit nabíječku.
• Při přehrávání MP4 souborů lze u IOS zařízení VŽDY vypnout displej
• MP4 ukládá všechny streamy do jednoho souboru
• MP4 formát lze přehrát na všech zařízeních včetně Windows či Android.

Limitujícím faktorem více formátů je sice Apple, ale to nijak nesnižuje výhody MP4 formátu!

V dalším článku popíšu zkušenosti s tvorbou MP4 kontejnerů včetně nejoblíbenějších programů pro konverzi a editaci video souborů.

Hraní her

Protože tuto oblast považuji za okrajovou. Konstatuji pouze, že přes AirPlay lze zobrazit obrazovku zdrojového zařízení a částečně využít HDTV pro hraní her. Protože však her, u kterých budete využívat IOS zařízení pouze jako ovladač je málo, nechám si toto téma na někdy jindy.